Karel Hynek Mácha: Máj

Karel Hynek Mácha 1810 - 1836

-          současníky nebyl pochopen  → subjektivní poezie jako by odváděla pozornost od vlasteneckých a národních zájmů (na začátku Máje se však nachází vlastenecká báseň)

-          měl zálibu v divadle a cestování

-          vášnivý čtenář Byrona, Goetha, Shakespeara

-          jeho soupeřem byl Tyl

-          pěšky se vydal až do Itálie

-          psal si deníky, které šokují svou otevřeností

-          zemřel na choleru, kterou chytil, když pomáhal hasit oheň

-          Cikáni - román, Marinka - lyrizovaná povídka, Křivoklad - román

 

lyrika a epika

literární druh obsahující děj, zároveň je zde kladen důraz na pocity i myšlenky autora = lyrika

lyricko-epická báseň

lit. žánr s rytmicko-melodickým členěním promluvy, zvláštním grafickým uspořádáním textu, psán ve verších → sdružování do slok

děj

1. zpěv - obraz májové přírody, láska, Jarmilina tragédie

2. zpěv - znázornění času - věčnost přírody × doba do popravy

1. intermezzo charakterizuje půlnoční popraviště a sbor duchů, noc, čas, vichr → přípravy na Vilémův pohřeb - každá bytost říká, co ohledně pohřbu zařídí

3. zpěv - vrchol skladby - krása probouzející se přírody × lidský osud; poslední pozdrav vězňův -  zemi, jediné jistotě (kolébka, hrob, matka, vlast); vzpomínka na dětství - nejkrásnější dobu života

2. intermezzo - žalozpěv loupežníků, že jejich pán - strašný lesů pán - je mrtev

4. zpěv - závěr, básníkovo ztotožnění s hrdinou i poutníkem, který se po letech vrací na popraviště - úvaha nad tragikou lidského osudu

Jarmila sedí u jezera a čeká na Viléma, připlouvá muž na loďce a řekne Jarmile, že její láska je odsouzena na smrt kvůli vraždě svého otce, který svedl Jarmilu. Ta to nezvládne a vrhá se do jezera. Mezitím Vilém smutní ve vězení a vzpomíná na dětství (á la vzkvétající přírodu a probouzející se život) a dosavadní život. Přichází za ním strážný a přikládá hlavu k jeho ústům,a by slyšel, co Vilém šeptá a je mu ho líto. Další den jde Vilém na popravu, kde mu kat setne hlavu a následně je jeho tělo vpleteno do kola. O pár let později přijíždí na místo Hynek a vidí, že po Vilémovy zbyly jen kosti.

kompozice

chronologická

charakteristika postav

Vilém - typický romantický hrdina; loupežník, vrah, popravu bere jako křivdu za spravedlivý trest pro jeho otce; zklamaný, smutný; zamýšlí se nad životem; žárlivý

Jarmila - mladá nevyrovnaná dívka, nevěrná, snadno ovlivnitelná

Hynek - sám autor, zamyšlený; role poutníka

jazyk

-          vzestupný rytmus - jamb = dvojslabičná - nepřízvuč. - přízvuč.; pravidelný verš; melodičnost, zvukomalebnost, zvukosled hlásek - brunátné slunce rudě zasvitlo

-          Oxymoron – ,,mrtvé milenky cit“

-          Metafora – ,,bledá tvář luny“

-          Metonymie – ,,hrdliččin zval ku lásce hlas“

-          Elipsa –  ,,Kde Vilém můj?“

-          Gradace – ,,Rychlý to člůnek! Blíž a blíže!“

-          Inverze – ,,zve k lásky hrám hrdliččin hlas“

-          Personifikace  – ,,o lásce šeptal tichý mech“

-          Eufemismus – ,,jak holoubátko sněhobílé“

-          Hyperbola – ,,strážného vzbudil strašný hřmot“

-          Pleonasmus – ,,modrý blankyt“

-          Epiteton ornans – ,,růžový večer“

-          Epiteton konstans – ,,bělavé páry“

vrstevníci

Puškin - Měděný jezdec Lermontov - Démon Poe - Havran

Erben - Kytice Havlíček Borovský - Tyrolské elegie Kollár - Slávy dcera

inspirace

inspirace k 1. intermezzu pochází z lidové pověry, že poslední pohřbený nebožtík musí v noci hlídat do doby, než bude pohřben další

film

Máj - 2008 (F. A. Brabec)

inspirace dílem

Máchova tvorba měla vliv na další generace spisovatelů - májovci, Nezval, Hrubín, Horovy Máchovské variace; Šaldova studie Mácha snivec a buřič - vyzdviženy 3 symboly Máje: symbol poutníka, země, vězně

srovnání

Záhořovo lože - Záhoř si na rozdíl od Viléma uvědomí svou zlost a rozhodne se svůj život změnit, kdežto Vilém svou popravu považuje za křivdu, neuvědomuje si svůj čin, nehledá vykoupení