Světová literatura 2. pol. 20. století

---

EXISTENCIONALISMUS - 30. léta

• z anglického slova existence (bytí)
• motivy: osamocení, odcizení, úzkost, smrt, absurdnost lid. života
• hlavní postavy: většinou filosofové, intelektuálové

Jean-Paul Sartre

• psal povídky, romány, dramata
• Zeď - soubor kratších próz - osamocení hrdinové - povídka Zeď - špaň. občanská válka - zajatec si vymyslí jiné místo úkrytu svých spojenců, avšak oni se tam přesunou a jsou zabiti
• Bytí a nicota (filosofické dílo) - bytí o sobě (pouhá existence, beze smyslu) a bytí pro sebe (existence s vědomím, člověk dává světu smysl - člověk se musí stále pro něco rozhodovat → odsouzení člověka ke svobodě)
• Mouchy  - drama (parafráze Aischylovy Oresteie)

 

Albert Camus

• hl. hrdina - osamocený člověk odcizený světu trpící úzkostí z absurdnosti svého bytí
• Mýtus o Sififovi (= esej - odborně publicistický žánr pojednávající o otázkách filoz., společen., kult., lit.,…) - filozof. dílo - S. stále tlačí do kopce balvan, který vždy spadne dolů → žití s vědomím vší nesmyslnosti
• drama Caligula (nyní se hraje v Divadle Pod palmovkou)
• Pád - psychologický román - je o paříž. advokátovi, který jednoho dne slyší smích, pátrá po původci, který je nakonec v jeho nitru → začne vést rozhovor sám se sebou, odhaluje nepříjemné pravdy o jeho osobě
• román Cizinec - Hl. hrdina Mersault zabije v "sebeobraně" Araba, odsouzen je však za to, že na pohřbu své matky neplakal a kouřil. Teprve den před popravou prožije štěstí svého života. Vypravěčem je muž čekající v kobce na trest smrti. Ačkoli měl možnost požádat o milost, odmítnul. Pravděpodobně chce zůstat stát za svým přesvědčením. Na návštěvu k němu přichází kaplan, o jehož přítomnost ale vězeň nestojí, jelikož je ateistou. Zpočátku duchovního ignoruje, později mu vztekle vylíčí, jak přišel o přátele, přítelkyni Marii a o svobodu. Po odchodu kaplana se pomalu smiřuje se svým koncem, když pozoruje noční oblohu.  
• Cizinec je existencionální román  - téma smyslu existence a zejména motiv smrti a pravdy

Boris Vian

• Pěna dní - na pomezí existencialismu a surrealismu - absurdní román souběžně sleduje osudy dvou zamilovaných dvojic Chicka a Alison a Colina a Chloé. Oba milostné příběhy končí tragicky, v románu se objevuje řada fantaskních motivů a výjevů. Děj ukázky: Chloé je nemocná, na plicích jí vyrůstá leknín (tuberkulóza) - pomáhá jí čichat květiny, jakmile si čichne, květiny uvadají. Jak se zhoršuje její zdraví, tak se zmenšuje a deformuje jejich byt. Na konci ukázky se myš nechá dobrovolně sníst, aby nemusela snášet utrpení Colina, který Chloé miluje a neví, jak jí pomoci.
• v díle se objevuje také postava filozofa Jeana-Sol Partra, jehož dílo vášnivě sbírá Chick. Jméno filozofa je přesmyčkou jména Jean-Paul Sartre

NEOREALISMUS - 40. léta

• vznik v Itálii
• zobrazuje stinné stránky tamější reality (chudobu, zaostalost, prostituce) a ostatní následky fašismu
• projevuje se hlavně ve filmu:

• Robert Rossellini - Řím, otevřené město
• Vittorio de Fellini - Zloději kol
• Federico Fellini – Silnice

Heindrich Böll

• Ztracená čest Kateřiny Blumové - novela - žena nevydrží psychický stres z pronásledování jí bulvárním novinářem a zastřelí ho - podle skutečné události

Alberto Moravia

• Horalka - válka - snaha matky ochránit dceru před nástrahami světa - dcera je znásilněna, což má souvislost s hrůzami války a it. společností
• Římanka - román - nešťastná hrdinka využívá krásy, nechává se vydržovat, pro muže je jakousi životní jistotou v protikladu s jejich životní beznadějí a nudou

BÍTNICKÁ GENERACE - 2. pol.  40. let

• vznik v USA
• odpoutání od životního stylu tehdejší společnosti (tzn. pili alkohol, cigarety, drogy – moc se toho nedochovalo) - bohémský způsob života
• díla o cestování, psali o sobě

Jack Kerouack

• Na cestě - román - volný sled pocitů a úvah při cestě z amerického východu do Kalifornie, chybí interpunkce, odstavce, spontánní próza → napsané během 3 týdnů na roli papíru - podnětem k napsání byl dopis od jeho zdrogovaného kamaráda - dílo odpovídá zběsilému životnímu stylu

ROZHNĚVANÍ MLADÍ MUŽI - 50. léta

• vznik - Anglie
• kritický postoj hrdiny ke společnosti, přesto se do ní touží zařadit → pomocí výhodného sňatku s dívkou z vyšších vrstev

Kingsley Amis

• Šťastný Jim - univerzitní román - hrdina Jim Dixon - VŠ učitel - snaha obstát u konkurence pomocí intrik a podlézání - před významnou zkouškou se opije → je propuštěn → získá u výhodné místo u milionáře → vztah s milion. neteří

MAGICKÝ REALISMUS

• vznik v J. Americe – Kolumbie
• velkou roli hrají mýty → realita jim tomu uzpůsobována, živý se baví s mrtvými, zázraky

Gabriel García Marquéz

• Kronika ohlášené smrti - novela - vychází ze skutečné události - zabití hl. hrdiny kvůli rodové cti - vyprávění kamaráda oběti po 27 letech - retrospektivní kompozice - dílo se jeví jako kriminální případ - výskyt konkrétních údajů - všichni jsou jakoby zasnění, protože vrazi svou vraždu oznámili dopředu, ale oběti to nikdo neřekl

POSTMODERNISMUS - konec 20. st.

• vznik v Itálii
• rysy: mísení žánrů (nelze poznat, jestli je dílo román, povídka, detektivka apod.)
• autoři si vypůjčují  a citují části z jiných děl
• otevřený konec
• autor seznamuje čtenáře s postupy při psaní
• děj je situován často do historie
• autoři píší pro všechny

Umberto Eco

• Jméno růže - román - děj se odehrává v 1. pol 14. stol v italském klášteře - děj je retrospektivně vyprávěn mnichem Adsem - snaha najít 3. díl Aristotelovy Poetiky (o komedii - udajně tato část měla být zničena fanatickými mnichy, protože podle jejich názoru středověký filozof neměl nárok na zábavu) + vyšetřování záhadných vražd v klášteře - vyšetřovat mu pomáhá františkán Vilém z Baskervillu - nakonec Poetiku naleznou, přitom zachrání dívku z hranice, ale dílo padne z oběť požáru spolu s fanatikem - děj je narušen výklady o středověké teologii, filozofii a způsobu života(rysy postmodernismu: nelze určit žánr, děj v historii, otevřený konec…) - film 1986 - Sean Connery
• Pražský hřbitov - detektivní román o muži s amnézií

NOVÝ ROMÁN - začátek 50. let

• vznik ve  Francii
• uplatňuje se zde především popisný slohový postup (úsilí rozbít tradiční vyprav. postupy, časovou posloupnost, logické sepětí faktů)
• vypravěč není vševědoucí
• díla jsou jakoby snímané kamerou – čistě jen popis, velmi útlé knihy
• nepojmenované postavy - pouze 1. iniciála

ABSURDNÍ LITERATURA 40. - 50. léta

• vznik ve Francii
• opakování situací
• narušený příběh, nesouvislý děj
• dialog mezi postavami – každý si mele svou a nevnímají se
• příběh bez rozuzlení
• černý humor, stereotyp
• útlá díla

Samuel Beckett

• Čekání na Godota - experimentální jazyk. vyjádření - dialog či monolog dvou tuláků čekajících na Godota, který stále nepřichází

Eugéne Ionesco

• francouzský dramatik a básník rumunského původu
• Plešatá zpěvačka – absurdní drama vyrůstá z "antijazyka" - inspirací byly šroubované texty z jazykové učebnice - zprvu se dá o logické návaznosti mluvit, osoby společensky konverzují → v závěru díla však vykřikují různé repliky, slabiky, reklamní slogany a další nesmysly, nereagují na sebe, nakonec se role postav proházejí

ZOBRAZENÍ VÁLKY

William Styron

• Sophiina volba - román - hrůzy, ke kterým došlo v Osvětimi - Hlavní hrdina je mladík Stingo, snící o dráze spisovatele. Sophie žije s Nathanem, geniálním fyzikem, ale psychicky nemocným mužem. Stingo s nimi bydlí v baráku, a upřímně k nim přilne. Později se dozvídá krutou pravdu o životních osudech obou milenců, zejména Sophie, do níž se Stingo zamiluje. Sophie se zcela náhodně dostane se dvěma dětmi (starší chlapec a mladší dcera) do židovského transportu do Osvětimi. Na Osvětimské rampě ji čeká osudová volba – musela rozhodnout, které ze svých dětí obětuje, aby druhé mohlo žít - kvůli ožralému doktorovi. Sophie koncentrační tábor přežije. V Americe se rozhoduje, zda s touto vinou může žít dále. Proto se upíná k vášnivé, ale zoufalé lásce k Nathanovi a nakonec, těsně před tím, než si společně s Nathanem vezmou život, i ke Stingovi. Stingo se rozhodne napsat Sophiin příběh.
• poukázání na to, že válka nezanechává škody jen na bojištích, ale i na duši člověka
• nacismus s jeho postojem k méněcenným rasám dává Styron do souvislosti s americkým vztahem mezi bělochy a černochy
• film 1982 r. Pakula

Joseph Heller

- Hlava XXII. - román - téma světové válečné katastrofy jako absurdní groteska - hl. hrdina plní vojenské povinnosti s nechutí, ztratí své přátelé a nechce dále čekat na smrt na malém ostrově ve Středozemním moři a tak dezertuje - postava je duchovně spřízněná se Švejkem → byla považována za zbabělou, jeho útěk je však za svobodou, únikem z absurdního nelidského světa, vytvářeného armádním paragrafem - Hlavou XXII (12)