Vývoj českého a světového dramatu 19. st.

---

Divadlo v Národním obrození (od 70. let 18. století do konce 20. let 19. století)
- působivost mluveného slova, vliv na utváření národ, vědomí, šíření vlasteneckých myšlenek - úkol → zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce

• 1826 – Stavovské divadlo - premiéra 1. české opery Dráteník Františka Škroupa
• 1834 – SD - Tylova Fidlovačka s písní Kde domov můj

Prozatímní divadlo

- bylo otevřeno v roce 1862, plnilo funkci Národního divadla
- při otevření tohoto divadla se hrála hra Vítězslava Hálka Král Vukašín (tragédie ze srbských dějin)
- po postavení ND se obě budovy spojily v jednu

Národní divadlo

- 1868 - byl položen základní kámen k Národnímu divadlu
- 1881 - bylo otevřeno operou Bedřicha Smetany Libuše, ale téhož roku vyhořelo
- 1883 - veřejná sbírka → znovuotevření - z moderních proudů se jako 1. ujal realismus - pokoušel se zobrazit jedince v jeho přirozeném prostředí - z realistických dramat mizela lyričnost a subjektivnost, verš vystřídala próza - jazyk se blížil běžně mluvenému

ZNAKY ČESKÉ TVORBY

1. příběhy prostých lidí - mlynářka, dudák,...
2. pohádkové a historické náměty
3. příběhy odehrávající se na vesnici

Josef Kajetán Tyl

• herec, dramatik – směřování k idylickému konci -
• Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka - fraška se zpěvy, pražská řemeslnické vrstva – Kde domov můj (melodie Františka Škroupa) – zpívá slepý houslista Mareš - děj: lásce zamilovaného párů brání spor chlapcova otce a dívčiny tety - otec je uvědomělý Čech, kdežto teta touží po společnosti vyšších vrstev - na slavnosti se spory srovnají

fidlovačka = ševcovská cechovní slavnost

• Strakonický dudák aneb Hody divých žen – příběh jihočeského dudáka Švandy → vývoj k národní hrdosti, pracovitosti, kontrast české lidové prostředí (kladné typy postav) x cizí svět (záporné typy postav) – oslava vlastenectví a varování před národní zradou a zhoubou mocí peněz → Švanda se vydá do světa, aby získal ruku své milé, podléhá slávě kvůli  očarovaným dudám - nakonec je díky své matce, víle a své lásce zachráněn

Ladislav Stroupežnický

• dramaturgem ND
• Naši furianti – komedie - významná pro rozvoj č. dramatu - nebyla přijata příznivě -  podstatou hry je spor dvou radních o místo ponocného, úsměvná kritika vztahů mezi lidmi
• furianti = lidé, kteří se předvádějí, vždy musí mít poslední slovo

Hra Naši furianti odstartovala sérii her z vesnického prostředí na scéně ND

Gabriela Preissová

• Gazdina roba – tragédie - tragický osud ženy, která opouští manžela a odjíždí s milencem pracovat do Rakouska → sebevražda
• Její pastorkyňa – milostná tragédie - stará mlynářka utopí nemanželské dítě, aby zachránila štěstí své nevlastní dcery - její přítel se nakonec o činu mlynářky doví, ale zůstává Jenůfě oporou - libreto (= scénář, námět) k opeře Leoše Janáčka

bratři Mrštíkové - Alosi a Vilém

• Maryša – tragédie ze slovácké vesnice – uvedli na scénu nářečí - postavy jsou psychologicky přesvědčivé – Maryša si musí vzít starého mlynáře, přestože miluje chudého Francka - manželství není šťastné, milenec činí vše složitější - nakonec zoufalá Maryša manžela otráví -  dílo má kompozici antického dramatu

Alois Jirásek

• historická – husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
• společenská – Lucerna – pohádková hra s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter, rozdílné postavy sociálně a typově – mlynář, muzikant, kněžna, vodníci - hl. zápletka - kněžna zatoužila po vycházce na svém venkovském sídle, jde s mlynářem držící lucernu - poddanská povinnost - nenechá se kněžnou svést, kněžna se ale nemstí, nedovolí svým služebníkům pokácet legendami opředenou vrbu patřící mlynářovi, ani odvést jeho milou

Jaroslav Vrchlický

• vl. jménem Emil Frýda
• Noc na Karlštejně – veselohra z doby Karla IV. – zfilmováno 1973  r. Zdeněk Podskalský

KNIHA - Odhalení Peška a Aleny u stromu

FILM - V závěru Karel IV. povolí ženám vstup na hrad - Královnu doprovází její služebná - Odhalení Peška a Aleny na nádvoří

DIVADLO -||- -

Julius Zeyer

• Radúz a Mahulena – romantická pohádka podle slovenského námětu – o opravdové lásce, která zachraňuje před zlem - zhudebnil J. Suk

ZNAKY SVĚTOVÉHO DRAMATU

1. složité osobnosti X výjimeční hrdinové
2. nadpřirozeno - báje
3. komedie, grotesky → ironie, kritika společnosti
4. někdy podle skutečných událostí
5. veršované X psané prózou

ANGLIE

George Gordon Byron 1788 - 1824

• představitel buřičského proudu → „byronismus“ ⇒ spor hrdiny se světem, osamocený boj za svobodu proti tyranům
• Manfred - dramatické veršované drama - boj hrdiny se sebou samým, společností i celým světem - zaviní smrt své milované sestry - nechce se kát - chce zapomenout, chce spáchat sebevraždu, ale je zachráněn - svou hrdostí uvidí duchy kosmických a společenských sil → znovu smí vidět sestru, ta mu prozradí, že zemře a taky se tak stane

Percy Bysshe Shelley 1792 - 1822

• představitel "titanismu" = hrdý vzdor proti osudu a moci; proroctví o pádu tyranů a osvobození lidstva; kontrast lidskosti a božské tyranie; víra v konečné vítězství dobra
• Odpoutaný Prométheus – lyricko-filozof. básnické drama - inspirována platonskými představami o dokonalém světě Idejí - hl. hrdina Titán se vzepře bohům a přinese lidem oheň → je vládcem bohů potrestán - na závěr díla dochází ke smíření protivníků - Titán svým činem podporuje lidskéh ducha, který trpí kvůli tyranii nejvyššího boha → nakonec je bůh svržen, Prometheus je odpoután Heraklem a setkává se se svou milou Asií (= symbol ideje lásky a přídody, která se znovuobnovuje) - symbol boje za svobodu - osvobození lidstva, vítězství lidskosti nad tyranií

Oscar Wilde  1854 - 1900

• Jak je důležité míti Filipa - veselohra - groteskní charakteristika postav - vtip - slovní a situační komika - chytré, ironické dialogy - zápletka hry vychází ze zájmeny jmen - výrok Wilda, že lehkovážnosti máme brát vážně a vážné věci máme brát lehkovážně
• Salomé - drama s dekadentními prvky - vášeň, zlo, násilí

RUSKO

Alexandr Sergejevič Puškin 1799 - 1837

• Boris Godunov - tragédie - národní dějiny - 16. a 17. st. - příběh o caru-samozvanci Lžidimitrijovi

Michail Jurjevič Lermontov 1814 - 1841

• Maškaráda - veršovaná tragédie - vrcholné dílo ruské romantiky - hl. postava - kníže Arbenin - bývalý bohém a hráč - ze žárlivosti otráví svou krásnou a mladou ženu - rozporuplný, další démonická Lermontovova postava - duši Arbenina přirovnává k hrobu - temná a hluboká, co k ní přijde, to pohltí - jeho líčení rozporuplných osob předznamenaly vývoj psychologické ruské prózy

Nikolaj Vasiljevič Gogol 1809 - 1852

• Revizor – satirická komedie – podvodník a pokrytec = hejtman malého městečka x vychytralý Chlestakov – vydává se za revizora - kritika nepoctivosti a hlouposti - absurdnost → podlézání policejního direktora - děj hry se odehrává během 24h
• inspirace: Puškin byl za svého putování po Rusku v jednom městečku považován za státního revizora
• Ženitba - komedie - ironický pohled na střední vrstvu rus. společnosti → zasnoubení obchodníkovi dcery Agáty a dvorního rady Podkolesina - typický představitel rus. úředníka - hloupý, zbabělý a nerozhodný - za pomoci přítele se zbaví všech soků, nakonec před svatbou uteče oknem

Anton Pavlovič Čechov 1860 - 1904

• spolupracoval s Moskevským umělec. divadlem - zakladatel lyrického a psychologického dramatu - Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad – cyklus dramat o životě ruské inteligence v předrevoluční době – v popředí stojí lyrika – hledání životních jistot a šťastného života – mistrovské vykreslení charakterů - představa nenaplněného snu
• Racek  - život umělců
• Strýček Váňa  - beznaděj těch, kteří se snaží být někým jiným - předstíraná moudrost
• Tři sestry - konfrontace slabších jedinců s těmi silnějšími, kteří především konají - tři sestry sní o životě v Moskvě, mezitím jejich švagrová zabere dům, který býval útočištěm všech
• Višňový sad - rozhazovačná a nepřizpůsobivá aristokracie musí opustit šlechtické sídlo - v domě zůstane starý sluha, který poté zničí višňový sad

NORSKOHenrik Ibsen 1828 - 1906

• norský dramatik, v jeho dílech  kritika norské společnosti
• Divoká kachna - vliv z ponurého dětství → zkrachovalý, nabručený otec → postava Ekdala - dílo protkáno symboly (divoká kachna = žijící v zajetí, symbol spoutanosti, nepřirozeného života, přetvářky)
• továrník Werle rozvrátí celou rodinu Hjalmara Ekdala - symbol střelené kachny, která padne na dno rybníka, zamotá se do chaluh, motá se v bahně, je zachráněna psem → stejný osud celé rodiny - přetvářka, nepřirozený život plný falešných iluzí → jediná nezkažená bytost, dcera Hedvika, spáchá sebevraždu

FRANCIE

Edmond Rostand 1868 - 1918

• Cyrano z Bergeracu - lyrická historická komedie o člověku velkých citů a něžností, ušlechtilosti a hrdosti - inspirace: podle skutečného francz. dobrodruha a spisovatele ze 17. st. - duševní krása X fyzická ošklivost - návrat k tradičnímu divadlu → scény soubojů, záměna postav, monology, jemná ironie dialogů  (1. překlad J. Vrchlického)

Alfred Jarry 1873 - 1907

• Král Ubu - drama - satirická groteska - výsměch hlouposti a krutosti - antihrdina Ubu ztělesňuje zrůdnost, zpupnost, tupost, touhu po moci a její zneužití - předjímá postupy absurdního dramatu