Česká poezie 2. pol. 20. st.

Oldřich Mikulášek

• narodil se v Přerově v rodině železničáře (stř. Morava) - pracoval jako redaktor v brněnském rozhlase a v časopise Host do domu
• život mu činily těžším následky těžkého úrazu → podstatně omezená pohyblivost
• komplikovaná poezie, metafory, dramatické pojetí života, střetávání protikladných sil (pesimismus X optimismus)
• klíčový mikuláškovský motiv - krev a jeho variace
• Marné milování, Tráva se raduje, Podle plotu - sbírky básní - uchvácení krajinou a přírodou
• Pulsy - sbírka básní - dovršení formování Mikuláškovy básnické osobnosti - městské motivy (vliv tvorby Skupiny 42) - již v názvu → bohaté významové asociace - dynamika, pohyb, srdce, dramatičnost - motivy krve → ukazuje tvůrce jako básníka protikladů
• pulzující je snad každá autorova sloka - řečnické otázky, zvolací věty, pomlčky:

Co dechu víme,

jenž zvolna

sune nás k chropotu?

K jinému skřípění brzd,

že už mu nestačil

pohybu tomu dech -

i v lásce, i v smrti?

• Horoucí zpěvy, Divoké kačeny - Mikulášek tíhne k harmonici prostřednictvím prostých obrazů vycházejících z motivů domova a krajiny - oslavný tón celé sbírky
• Ortely a milosti - oslava Moravy, jejího vína, písní, žen, krajiny i mýtu - pohled na svět se dramatizuje
• úvodní oddíl Ortely - báseň Vyvolavač - pojetí básníkova života jako dramatického zápasu → to, co získáme bez úsilí, je bezcenné
• Krajem táhne prašivec - poema - lyr.ep. - inspirace lidových rčením z Českomoravs. vrchoviny  týkající se vysedávání lidí v krčmách a pití pálenky - poema nemá hl. hrdinu, je sledem různých život. příběhů - přechází od reflexe ke krajinomalbě - v druhém zpěvu se objevuje prašivec, který musí pít a vyzpívat svou bídu, aby mohl žít dál - pijáctví je bráno jako obrana před strastmi osudu a také jako něco, co může člověka povznést - pít je umění
• Svlékání hadů - tato sbírka řadí Mikuláška k soudobým básníkům - různá témata a formy básní → autor apeluje na charakter člověka, varování před lhostejností a pohodlností, radostný pohled na svět i strach z jeho špatnosti
• Šokovaná růže - sbírka vyšla po invazi v r. 1968 a odráží náladu doby - nesouhlas s invazí sovět. vojsk - odhodlání bojovat za svobodu
• Agogh - symbolický obraz umírajícího a zároveň hrozivého času (normalizace, dílo vydáno v exilu) - Mikulášek se nepřímo stylizuje do postavy starozákonní postavy panovníka, jehož říše zmrtvěla a propadl zkáze → úvahy o moderní civilizaci

Josef Kainar

• narodil se v Přerově v rodině železničáře (stejně jako Mikulášek ☺) → motivy vlaků, semaforů, nádraží,...
• redaktor deníku Rovnost
• člen literárně-výtvarné Skupiny 42 - inspirování anglosaským modernismem → snaha vyjádřit věcně, nepateticky a syrově mnohotvárnost skutečnosti a pocity velkoměstského člověka
• → u Kainara se tyto rysy mísily s milostnou deziluzí, melancholií, tragickým viděním světa, sklony k ironii a sarkasmu → Nové mýty, Osudy - knižní debut - báseň i píseň (zhudebněno Vladimírem Mišíkem) Stříhali dohola malého chlapečka (prvek ohrožení jedince - slabého a bezbranného - svíravý pocit úzkosti a osamění)

Stříhali dohola malého chlapečka

Kadeře padaly k zemi a zmíraly

Kadeře padaly jak růže do hrobu

Železná židle se otáčela

Šedaví pánové v zrcadle kolem stěn

Jenom se dívali jenom se dívali

Že už je chlapeček chycen a obelstěn

V té bílé zástěře kolem krku

Jeden z nich kulhavý učitel na chello

Zasmál se a všichni se pohnuli

zasmál se a ono to zazněla

jako když kus masa pleskne o zem

 

• Nové mýty - knižní debut - básně
• Veliká láska - radikální změna poezie - oslavná poezie na politickou objednávku - idealizace společenského pokroku
• Člověka hořce mám rád - společenská kritika, nostalgie a skepse
• Lazar a píseň - kontrast: Lazar = chytrý, ale citově prázdný, cynický a démonický člověk X píseň = lidská touha, lidský hlas, symbol naděje, krásy člověka
• Moje blues - společensky zaměřené básně, inspirované blues - propojení životní tíže s melancholií, hořkost a lehkost, písňová melodičnost
• tvorba pro děti: veršovaná Zlatovláska
• texty určené pro divadlo: Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou, Nebožtík Nasredin

František Hrubín

• redaktor - časopisy pro děti: Mateřídouška, Zlatý máj
• vliv míst, kde žil, na jeho tvorbu - Posázaví, Chlum u Třeboně, Lešany
• motivy: bohatství X chudoba, láska X smrt, válka, dobro X zlo
• Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě - prvotiny - básník protikladů ↑(viz motivy) - milostná a přírodní lyrika (Posázaví)
• Země po polednách, Včelí plást - krajina z mládí - hledání naděje a vykoupení → spirituální poezie
• Jobova noc - pětidílná básnická skladba - obraz války a osvobození - podmanivé verše věnované těžce zkoušené vlasti - soudí a opouští zde postavu Joba = symbol "staré země", zároveň vítá "novou zemi", která vznikla na východě a kterou si vybojovaly zástupy chudých a utlačovaných
• Hirošima - varovná lyr-ep. skladba - hrozba atomové smrti X touha žít - prolínání čas. a děj. rovin → na jedné straně v Praze lidé prožívají noční čas, na straně druhé padající bomba srpnového slunečného rána v Hirošimě
• Proměna - rozsáhlá báseň - poema - lyr-ep. - návrat k básni Hirošima - prolínání časových a dějových rovin - příběh o Daidalovi a Ikarovi (Ovidius - Proměny) + všední dění jedné červnové neděle, kdy se lidé koupou v Praze ve Vltavě - tak, jako si Ikaros nevšímal otcových rad, lidé nevnímají, že jim slunce zakryl mrak a jsou lhostejní ke znepokojivé zprávě, že na planetě byla vyzkoušela atomová zbraň

→ lidské vynálezy mohou být využity k velkým činům, ale současně mohou být zneužity

• Romance pro křídlovku - poema - příběh ztracené lásky - zemřelé dívky - složitě komponovaná skladba, prolínání čas. rovin: prázdniny roku 1930, lešanská pouť v letech 1933 a 1934, rok 1961 - příběh chlapce, který se zamiluje do dívky od kolotočů - chtějí spolu utéct, kvůli banalitě se rozejdou - po letech se hl. postava náhodně setká s  Viktorem - manžel oné dívky - řekne hl. hrdinovi, že dívka zemřela nedlouho po jejich odjezdu - opakování přesných údajů (nejvíce Dnes v noci 28. srpna 1930)

zfilmováno 1966 - r. Otakar Vávra

Jiří Kolář

• člen Skupiny 42 - odmítl melodizující českou poezii a hlásil se k halasovské disharmoničnosti - městské prostředí, stereotyp, poezie nerytmická, nerýmuje se
• překládal anglo.-americkou poezii
• psal texty pro děti spolu s Josefem Hiršalem
• Roky v dnech, Dny v roce - 16.2.1946 - 15.2.1947 - deníkové záznamy → soubory básní, datovaných podle zápisů v deníku - dny v roce ztvárňují myšlenky a motivy z deníku - jádrem sbírky jsou variace na Ovidiovy Listy milostné
• Prométheova játra - 3 oddíly s odlišnou strukturou - formální experiment → prokládání textů - výbory z deníku, antiepos = vize hrůzné skutečnosti, deziluze - ohrožení a zničení lidské svobody, odpor k totalitní moci - básně inspirované Ladislavem Klímou, přebásnění povídky Na trati polské autorky Zofie Nalkowské → výjev z války, umírání ženy těžce zraněné při útěku z transportu, kterou sledují lidé z vesnice, ale nemohou jí pomoct (hrozí smrt) - žena žadoní o zastřelení = záznam beznaděje a hrůzy
• Vršovický Ezop - autentická svědectví z koncentračních táborů, návrat do historiek otrokářství, kolonizaci a krutostem starověku - báseň Poslední dnové - obraz lidické tragédie, téma lidské krutosti
• Básně ticha - básnický experiment - využívání veršů k tvorbě výtvarných koláží

Jan Skácel

• redaktor kulturní rubriky časopisu Rovnost
• šéfredaktorem měsíčníku Host do domu
• Skácel hledal harmonii, ale nebyl idylikem
• cit pro jazyk: novotvary - smuténka, darmolezky, hlomozna, podzimčátka - hra s významem rys- rýsováčky
• Kolik příležitostí má růže - básnická prvotina - lyrická poezie - zobrazil venkov, přírodu, folklor, tradice
• Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem - moravská krajina a venkovské prostředí, úcta ke zkušenosti předků
• Smuténka, Metličky - motivy bolesti a zmaru, smutku a nostalgie, sílí vědomí křehkosti a bezbrannosti člověka
• Naděje s bukovými křídly  - dva soubory čtyřverší - Chyba broskví, Oříšky pro černého papouška - vázaný verš, pravidelná forma - verše vyrůstají z jazykového nápadu, s prvky humoru, ale také se skrytě společenskými motivy
• Dávné proso, Kdo pije potmě víno, A znovu láska - sbírky - tzv. stromové básně: přibývá utínaných větví, spadaného listí, více frekventovaná jsou slova jako sůl, kámen, jablko, housle, hlad, modlitba, ... - téma stáří a smrti, mezilidských vztahů

Jiří Suchý

• písničkář - texty k písním
• div. a film. herec, režisér
• dramaturg, výtvarník, hudebník
• 1959 - společně s hudeb. skladatelem Jiřím Šlitrem založili divadlo Semafor (= akronym - SEdm MAlých FOrem - např. hud. komedie, loutkové hry, jazz, pantomima,..)
• Zuzana je sama doma, Člověk z půdy - osobitý humor Semaforu, poetické písně, dějově jednoduchá scénická pásma
• Jonáš a Tingl-Tangl - Suchý v roli vzpomínajícího kabaretiéra Jonáše, hravého snílka - postava, která mu nejlépe odpovídá
• tvorba Suchého stojí na dvou základech: humor a poezie (blízký svým předchůdcům V+W)
• navazoval na poetismus - uvolněná, neotřelá obraznost "oči má sněhem zaváté", jazykové hry s rýmem
• poezie Suchého - přitahuje pozornost pro svou lehkost a zdánlivou samozřejmost, je brána nikoliv jako pouze zábavná - most mezi populárním a vážným uměním - asociace, ironie, sl. hříčky, rytmičnost, hov. jazyk
• Kytice - parafráze několika Erbenových balad - nejúspěšnější inscenace divadla Semafor - předlohy obracel naruby, i přesto jeho parafráze vyzněly jako osobitý hold klasikovi
• tvorba v pošlitrovském období - pevná dějová linka, smutnější, satirické a groteskní prvky
• Elektrická pumpa - boj o vlastnictví nejmocnější zbraně
• Sladký život blázna Vincka - pacientovo bláznovství je dáno neochotou vzdát se svobody myšlení a fantazie