po r. 1948 (politický převrat) se drama u nás výrazně změnilo (dříve se vyznačovalo stylovou, žánrovou i tematickou růzností)- podřízení dramatu státním organizacím a jediné ideologii, zvýšení počtu profesionálních souborů
- "povinný optimismus" → převaha veseloher, "vážná" dramata konflikt spíše předstírala, pro psychologii postav a opravdovou tragédii nebyl prostor (za socialismu k žádným tragédiím údajně nedocházelo)
- r. 1952 - Vinohradské divadlo přejmenováno na Ústřední divadlo Československé armády - hry budovatelské či z doby Říjnové revoluce
Vašek Káňa
- budovatelská hra Parta brusiče Karhana - propagovala socialistický vztah k práci
Josef Kainar
- Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou - hra s absurdními prvky - hry tohoto žánru nebyly vítány - tato hra byla hrána v Divadle satiry, které působilo na scéně pouze 2 roky - matku Ubu hrál Josef Hlinomaz (z filmu Limonádový Joe)
Jan Werich a Miroslav Horníček
- uvedli na scénu vybrané hry zlaté éry Osvobozeného divadla → Caesar, Balada z hadrů (inspirace životem F. Villona)
Vítězslav Nezval
- Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou - veršovaná hra - navazuje na utopická dramata K. Čapka či tragédie J. Vrchlického
František Hrubín
- Srpnová neděle - psychologické drama
Pavel Kohout
- Taková láska - 1. hra, která Kohouta proslavila v zahraničí a to i za "železnou oponou" - brechtovské zcizující prvky - zajímavá kompozice → prolínání čas. rovin → po smrti je nahlíženo na příčiny smrti z několika pohledů (film - 1959 - Taková láska, r. V. Jasný)
- zdramatizoval různé lit. předlohy např. Cesta kolem světa za 80 dní od J. Verna, Válka s mloky od K. Čapka či Haškův Švejk
- August, August, august - cirkusové prostředí, hlavní postavou je smutný klaun August, který má sen, že bude drezírovat 8 bílých lipicánů, ředitel na něj proto pustí tygry a ti ho sežerou - souboj mezi naivním a dobromyslným klaunem a mazaným ředitelem (= komunistické hledisko) (od března se bude hrát v Divadle Pod Palmovkou
- Marie zápasí s anděly - vzdal hold V. Chramostové
- Život v tichém domě - nerudovský - ironicky pojatý název - absurdní motivy - spojení tří aktovek - hry fungují jako výklad ochoty občanů podílej se na vlastním zničení, zároveň o devastující moci státu při zacházení s bezmocnými občany - 2. aktovka Pech pod střechou - pana Pecha navštíví příslušník Státní bezpečnosti a vidí v něm potencionálního vraha → pan Pech se jím nakonec stane
→ drama se postupně začíná odpoutávat od socialistických požadavků
2. pol. 50. let - 60. léta
- vznikají malé scény provozující volná autorská, z valné části improvizovaná představení - tzv. divadla malých forem - malé scény se staly 1 ze stěžejním divadelních fenoménů 60. let
- mluvené slovo se prolínalo s písněmi a hudbou, hráli i neprofesionální herci
- vliv absurdního dramatu a amerických muzikálů - obnovení tradičního psychologicko-společenského dramatu
- 1958 - Divadlo Na Zábradlí - založeno zásluhou J. Suchého a I. Vyskočila - hrána hra Kdyby tisíc klarinetů (pod tvůrčím vlivem Vyskočila vstupuje do světa dramatu i V. Havel)
- 1959 - divadlo Semafor - založeno J. Suchým a J. Šlitrem = Sedm Malých Forem (film, poezie, jazz, loutky, tanec, výtvarné umění a hudební komedie)
Jiří Suchý
- spolupracoval s Jitkou Molavcovou - uplatnila se ve hrách Dr. Johann Faust, Praha 2, Karlovo náměstí 40, Jonáš a Melicharová
- 1967 - Divadlo Járy Cimrmana - společný projekt skupiny tvůrců, kteří se předtím sešli při psaní rozhlasových skečů - zakládající členové Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák → rozvinuli původní východiska a z Járy Cimrmana učinili postavu přitahující široký okruh diváků či dokonce fenomén přesahující hranice umělecké tvorby
- Hospoda na mýtince - prvotní cimrmanovská hra - všechny tyto hry vznikaly spoluprácí Smoljaka a Svěráka
- cimrmanovská představení měla 2 části:
- jednotliví členové souboru seznamují publikum s průběhem a výsledky bádání o životě a díle fiktivního č. velikána
- samotná hra
- Cimrman vyvolává radostný úsměv, což je dáno snahou umožnit divákovi se s ním ztotožnit
- prvky lidového humoru, jednoduchá situační komika
Absurdní drama
Ivan Vyskočil
- "nedivadlo" - představení bylo tvořeno vyprávěním - často improvizovaným - a komentováním děje a scény divadla - divadlo se rodilo před očima diváka v závislosti na jeho reakci
- Bráškové - absurdní drama (ze souboru Malé hry)
Václav Havel (1936-2011)
- dramatik, esejista, publicista, básník (experimentální poezie Antikódy), mluvčí Charty 77
- téma: lidská identita, krize mezilidských vztahů, degenerace jazyka
- zrcadlo absurdního systému, odlidštěného člověka
- nejistota, nesmyslnost rozhovorů, přihlouplost a omezenost, neschopnost naslouchat a domluvit se
- Zahradní slavnost – totalitní režim na počátku 60. let v ČSR - šachová partie = systém a člověk ztrácející identitu - inteligentní mladík Hugo Pludek chce zaměstnání, na zahradní slavnosti Likvidačního úřadu si osvojil fráze a ztrácí svou identitu - jazyk je prostředkem manipulací s člověkem - motivy se opakují – gesta, fráze, komolení úsloví, obecná čeština, špatná výslovnost cizích slov
- Žebrácká opera – inspirace dílem B. Brechta, podsvětí = činy mocenského aparátu -manipulaci moci lze uniknout pouze smrtí - byla hrána v Havlově chalupě na Hrádečku -premiéra v Divadle na tahu (hospoda v Horních Počernicích), 1975 rozehnáni policií
- Audience – Vaněk dělníkem v pivovaře pronásledovaný režimem - je přemlouván sládkem, aby na sebe psal udání a donášel sám na sebe - závěrečná pasáž se vrací směrem na začátek → nesmyslný bludný kruh - postava "zakázaného" nesmělého dramatika Ferdinanda Vaňka (velmi významná postava, použil ji ve více svých dílech, dokonce ji "propůjčil" P. Kohoutovi a dalším tvůrcům)
- Vernisáž – disident spisovatel Bedřich pozván na návštěvu, kde mu známí ukazují byt – známí se tváří, jak se mají pohodově, přitom zakrývají prázdnotu svého života
Oldřich Daněk
- hist. hry - Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko
- Vévodkyně valdštejnských vojsk - autor s ní zvítězil v soutěži ke 100. výročí založení ND - děj se odehrává mezi lety 1619 - 1634 na místech spjatých s 30letou válkou - ironický pohled na válku - drama se blíží brechtovskému epickému divadlu - všechny postavy jsou neustále na jevišti, pokud zrovna nehrají, komentují probíhající děj - 1 herec hraje 2 i 3 role - v bitevních scénách vojáci "útočí" do publika
Josef Topol
- existenciálně laděné hry psané zčásti pro pražské Divadlo Za Branou
- Konec masopustu - společenské drama - masky během průvodu maškar fungují jako ymboly odhalující lidské charaktery
- Kočka na kolejích - jednoaktová hra - vylíčení mezních situací v lidském životě - zfilmováno jako 1. filmový muzikál
Milan Kundera
- Majitelé klíčů - psycholog. drama z doby okupace
- Ptákovina - absurdní hříčka
70. léta
- divadla a drama zasaženy normalizací - zákaz činnosti = "pohřbení zaživa" → uvádění her pod cizími jmény, tajná domácí představení, knižní vydání v zahraničí či samizdatu (= vydávání zakázané literatury nebo literatury zakázaných autorů)
- 1972 - zastavení činnosti celých scén např. Divadla Za Branou
František Pavlíček
- Dávno, dávno již tomu. Zpráva o pohřbívání v Čechách - monodrama - ušito "na tělo" V. Chramostové - ztělesnila postavu Boženy Němcové z jejích těžkých let - děj se dotkne tří pohřbů - syna Němcové, K. H. Borovského a samotné Němcové
Milan Uhde
- Balada pro banditu - muzikálová adaptace divadelní hry na téma Olbrachtova Nikola Šuhaje Loupežníka - podle této hry vznikl v roce 1978 i stejnojmenný film režiséra Vladimíra Síse
Světové drama
ZNAKY
- prolínání žánrů a forem
- zdůraznění divadelnosti v pravém slova smyslu - potlačení stěžejní úlohy výchozího textu
- akční prvky
- padají tabu - zobrazování brutality a intimních situací
- nové technické prostředky - video, počítačové animace
Známá díla
- Peter Shaffer - Amadeus - vychází z osvědčených tradic a dramatických postupů - vypráví o skrytém střetu mezi Mozartem a císařským dvorním skladatelem a kapelníkem Salierim - drama řeší otázky umělecké geniality a průměrnosti a jejich spojení s otázkami morálními - Salieri kvůli žárlivosti na genialitu Mozarta vymyslí plán na jeho zničení - zfilmováno Milošem Formanem
- "komerční divadlo" - nejslavnější muzikály z USA - My Fair Lady (na námět G.B. Shawa - Pygmalion), West Side Story, Jesus Christ Superstar (zhudebněno Andrewem Lloydem Webberem - hraje se v hudebním divadle Karlín v Pze - hl. role Kamil Střihavka), Vlasy (zfilmováno M. Formanem)
Absurdní drama ve světové literatuře
- 50.a 60.léta 20.století
- z latinského absurdus = nesmyslný; tzv.antidrama
- bezmoc osamělého, úzkostného člověka, který ztrácí schopnost dorozumět se s ostatními lidmi
- nesmyslnost lidského jednání, únavný stereotyp
- degradace jazyka jako dorozumívacího prostředku
- nesouvislý děj
- prázdnota -> skromné rekvizity
- zdánlivě nesmyslné dialogy, na sebe nenavazující promluvy
- opakování slov a vět
Samuel Beckett (1906-1989)
- Ir; dramatik a prozaik
- Nobelova cena 1969; psal francouzsky a anglicky
- vědomě a provokativně porušoval divadelní zvyklosti a konvence
- zaměřil se na jazyk jako nástroj komunikace mezi lidmi, který pozbyl svou komunikační funkci
- Čekání na Godota – chaotický dialog dvou tuláků Vladimíra a Estragona na venkovské cestě -čekají na neznámého Godota, který by měl změnit jejich život - dny čekání přežívají tím, že hovoří (mluví aby mluvili) - opakovaná scéna s chlapcem, který vždy oznámí, že Godot přijde až další den - beznadějnost, bezvýchodnost, monotónnost (chybí zápletka a děj) - stereotyp je podobenstvím o stavu světa a lidstva: opuštěnost, zklamání
- Konec hry – 4 postavy: Hamm na vozíku, jeho beznozí rodiče Nagga a Nell uvěznění v popelnicích a jejich sluha Clov, který jediný chodí a nakonec je opustí; představa konce světa
- Šťastné dny – Vinnie a Willi; bezvýchodnost situace: žena je zahrabaná v hlíně a její slabomyslný druh jí nedokáže pomoci
- Dech – půlminutová hra ohraničená nádechem a výdechem; v záblesku světla jsou vidět předměty symbolizující smrt a pohřeb
- Nyní – hra bez postav, kde jsou slyšet jen hlasy
- hra Katastrofa je věnována Václavu Havlovi
Eugéne Ionesco (1912-1994)
- francouzský dramatik rumunského původu
- typická hravost a vynalézavost „antijazyk“
- Plešatá zpěvačka – nesmyslná konverzace dvou manželských párů (Smithovi a jejich hosté Martinovi), služky a velitele hasičů - banální, nesouvislé fráze bez logické souvislosti (inspirací byl groteskní text v konverzační příručce angličtiny), dějové náznaky - rozhovor nabývá na agresivitě, mluvčí se přestávají vnímat - repliky jsou nesmyslné průpovídky, slova, slabiky, hlásky -> bezvýchodná situace – „tragédie řeči“ - v závěru hry se vrací výchozí situace, role hostů a hostitelů se vyměnila
- Novy nájemník – nájemník se postupně ztrácí mezi předměty zaplňujícími jeho pokoj
- Amadeus aneb Jak se ho zbavit – rozpínající se mrtvola narušuje život manželské dvojice
- Židle – hl. hrdiny jsou Stařeček a Stařenka - Stařeček chce lidstvu sdělit své poselství, pozve hosty a řečníka - to vše jen ve své mysli - nakonec přijde opravdový Řečník, Stařeček mu sdělí poselství a se Stařenkou skočí z okna - Řečník se pak snaží složitě obecenstvu oznámit, že je hluchoněmý - na scéně zůstanou místo lidí jen židle = symbol prázdnoty a pomíjivosti
- Nosorožec – hlavní hrdina se nechce proměnit v nosorožce, protože by se stal součástí bezmyšlenkovitého stáda
Edward Albee (1928)
- americký dramatik; zobrazení člověka v krizových situacích
- Pískoviště – krutost mezilidských vztahů v rodině: scéna pohřbívání zaživa - přestárlá babička je hozena na písek na pláži a dětskou lopatkou se zahrabává
- Kdo se bojí Virginie Woolfové – setkání dvou manželských párů - stárnoucí vysokoškolský profesor Jiří s Martou a mladý biolog Nick s Drahunkou - postavy jsou na večírku, odhalení prázdnoty, duševní pokleslosti, přetvářka zdánlivě úspěšných lidí
- u nás poprvé vyšlo pod názvem Kdopak by se Kafky bál - Kafka byl známější osobností než anglická modernistka V. Woolfová, k níž se hlásil autor hry
- film 1996 – získal Oscara
Friedrich Dürrenmatt (1921-1990)
- Švýcar; dramatik, prozaik, esejista, scénárista, autor divadla absurdity a groteskna (vliv expresionismu a absurdního divadla)
- svět je krutý, groteskní, nezměnitelný
- Návštěva staré dámy – tragikomedie o zhoubné moci peněz, za něž lze koupit i svědomí; americká miliardářka nabízí městu miliardu, když odsoudí jejího milence, který ji kdysi i s dítětem opustil - nebezpečí davové psychózy – katastrofální nelidskost, amorálnost - kvůli penězům zabijí člověka
- Fyzikové – dvouaktová komedie s jednotou místa, času a děje - psychiatrická léčebna, kam byli umístěni 3 vědci Beutler, Ernesti a Möbius - pouze se za blázny vydávají - B+E sem byli nastrčeni, aby si políčili na M - ten se sem ukryl, protože se bál zneužití svých geniálních objevů - Ernesti zabil dvě zdravot, sestry, ptz odhalili, že jsou opravdovými fyziky a zároveň agenty nasazenými na Mobia - dokonce i Mobius je nucen zabít svou ošetřovatelku - B+E přemlouvají M, aby dělal pro jejich mocnost (=šéfy), on je ale přesvědčí o správnosti svého stanoviska - nakonec všichni zůstanou v blázinci, aby ochránili svět před zkázou - jejich oběť je však zbytečná, ptz vedoucí sanatoria je doopravdy šílená a ukradne Mobiovy záznamy, díky nimž si vybudovala velkou moc, podle které se chystá diktovat si podmínky
- detektivní prvky, absurdní situace - hra má také vyznít jako snaha ukázat, že je svět v katastrofálním stavu a díky fyzikálním objevům se má zlepšit
Psychologické drama
Tennessee Williams
- Američan
- analyzoval rozvrácené rodinné vztahy
- používal metafory, symboly
- zachycoval prostředí amerického Jihu - pokrytectví ve vztazích mezi lidmi, konzervativnost, rasismus
- všechna zmíněná díla zfilmována ↓
- Sestup Orfeův - v jižanském maloměstě - inspirace v ant. bájích - hl. postavou je Lady, která je provdaná za Jabea Torrance, který nenaplňuje její touhu po dítěti - Torrance pomalu umírá, do města přichází potulný kytarista - s Lady se do sebe zamilují → nová možnost na mateřství a nový život - milenci se setkávají s puritánským myšlením okolí - kytarista je surově zlynčován, Lady ho zachrání, ale je smrtelně zasaženou kulkou ze zbraně svého manžela
- Tramvaj do stanice touha - hrdinka svádí marný boj s brutalitou a přízeností - hl. hrdinka utíká před minulostí k sestře, kde je však jejím primitivním manželem brutálně znásilněna - sestra jí nevěří a tak je Blanche poslána do ústavu choromyslných
- Kočka na rozpálené plechové střeše - hl. postavou je opět žena ničená svým okolím - tentokrát má silnější osobnost
Arthur Miller
- chvíli byla jeho milenkou Marylin Monroe, která hrála ve filmu Mustangové natočeném podle Millerovy povídky Ztracenci
- navazoval na obsenovskou tradici - více se zaměřoval na společenské souvislosti jednání hrdinů svých her
- Smrt obchodního cestujícího - Willy Loman dlouhá léta pilně pracoval, aby zajistil rodinu - k stáru se projevuje únava a vyčerpanost - jeho firma ho nechává na holičkách - rozhodne se k fingované sebevraždě kvůli pocitům životního neúspěchu - z jeho životní pojistky by měla být rodina zabezpečena - jeden syn se od něj ještě více odvrací, druhý se k jeho filozofii přiklání
- Lomanovo selhání se dá očekávat - viz. slova zaznívající nad Lomanovým hrobem - na obchodního cestujícího - vždy perkeftně vypadajícího - se lidé usmívají, jakmile ale přestanou, život se mu začne hroutit pod nohama - ale kdo by mu to měl za zlý, ptz sny patří u obchod, cestujícího k životu
- využití moderních formálních postupů - výjevy spojené "filmovým sestřihem" - prolnutí přítomnosti a minulosti
- zfilmováno - 1985 -D. Hoffman, J. Malkovich
Richard Nashe
- Obchodník s deštěm - pozitivní vyústění - romantická komedie - Starbuck je obchodník s deštěm, podvoník a snílek - v rodině farmáře Curryho se objeví tragédie v podobě extrémního sucha - za 100$ Starbuck slibuje přivolání deště - díky schopnosti vidět krásu i ve zdánlivé ošklivosti udělá ze staropanenské Lízy okouzlující ženu - Líza si změnu uvědomuje a i když déšt nepřichází, ona říká, že v ní zapršelo - dívka si musí zvolit: Starbuck nabízející vzdušné zámky nebo pragmatický Fill nabízející realitu každodenního života - nakonec, kdy Starbuck opouští farmu se skutečně rozprší
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář, no bohužel se stránkám aktivně nevěnuji, takže nevím s jakou rychlostí si komentáře všimnu. Snad brzy :)