Zvuková stránka jazyka

---

Fonetika

• disciplína zabývající se hláskami a vyššímu zvukovými celky z hlediska akustického a artikulačního → stavba a činnost mluvidel, místo a způsob tvoření hlásek, akustické hodnoty hlásek, ...

Fonologie

• disciplína zabývající se zvukovou stránkou jazyka z hlediska funkce a kombinací zvukových prostředků ve slově, větě a promluvě - ústředím termínem je foném = hláska, která je schopna vytvářet a lišit význam slov

Ortofonie

• disciplína vymezující zásady správného tvoření hlásek

Ortoepie

• disciplína stanovující pravidla spisovné výslovnosti hlásek a vět

HLÁSKA

• základní stavební prvek artikulované řeči → samohlásky, souhlásky

Samohláska - vokál

• akustická podstata - tón
• lze vyslovit samostatně

Souhláska - konsonant

• akustická podstata - šum
• nelze vyslovit samostatně - pouze ve spojení se samohláskou

SLABIKA

• artikulační minimum - nejmenší jednotka řeči, kterou skutečně vyslovujeme

DVOJHLÁSKA

• spojení dvou samohlásek v 1 slabice

FONÉM

• hláska, která je schopna vytvářet a lišit význam slov (př. a a o -rosa, rasa)

FONETICKÁ TRANSKRIPCE

• přepis grafického systému do jiného písma s cílem vystihnout jeho výslovnost

SPODOBA (ASIMILACE) HLÁSEK

• přizpůsobení výslovnosti jedné nebo více hlásek výslovnosti hlásek okolních

1. spodoba znělosti
2. spodoba artikulačního místa a způsobu
3. neutralizace protikladu znělosti souhlásek

SLOVNÍ PŘÍZVUK

• hlasové zdůraznění určité slabiky ve slově v kontrastu ke slabikám ostatním

TAKT

• poezie - rytmus - pravidelné opakování urč. počtu a sledu přízvučných a nepřízvučných slabik čili stop
• takt - zvukový celek od 1 přízvuku k 2 - část promluvy s 1 přízvukovým vrcholem

TEMPO PROMLUVY

• promluvy mají různou rychlost → měníme s ohledem na ráz projevu a obsah každé věty

PAUZA A FRÁZOVÁNÍ

• pauza je určitá přestávka v promluvě
• správné frázování - kladení pauzy tam, kde je pro ni důvod

MELODIE

• průběžná výšková změna tónu ve větě

KADENCE

• tónový průběh na konci větného úseku